O dovolené na Maledivách jsem začal uvažovat 72 hodin před plánovaným časem odjezdu. Nejprve jsem měl v plánu výjimečně koupit dovolenou u cestovky, abych to tentokráte měl bez práce a zajišťování, prostě se někam uklidit na týden v Evropě. Pro sólo cestovatele jsou však ceny u cestovek opravdu přemrštěné, a tak jsem si z vtipu řekl, že za tu samou cenu bych zvládl i dovolenou na Maledivách.
No a osud tomu přál. První jsem si zkontroloval letenky a cena byla super, tak jsem začal hledat ubytování. V tom mi nakonec pomohlo paní Lucie. Během pondělního večera jsme se domluvili, že zvládnou zajistit ubytování i člun do hotelu. V úterý jsme doladili lokalitu, můj požadavek byl jednoduchý, šnorchlování se žralokem obrovským a možnost nakoupit magnetky. Toto vše splňoval ostrov Dhigurah. Poté už se vše jen zarezervovalo, já mezitím koupil letenky a ve čtvrtek už jsem letěl.
Nacestováno už mám opravdu hodně, a i když člověk jede sám, není třeba se toho obávat. Letenky jsem zvolil s přestupem v Doha s Qatar Airways. Po příletu do Male, je vstup do země velice jednoduchý. Předložíte pas, potvrzení o rezervaci ubytování a QR kód z IMUGA formuláře. Ihned poté obdržíte razítko do pasu a hurá vstříc dobrodružství.
Součástí rezervace byla i doprava sdíleným člunem na ostrov. Jelikož letadlo přistálo dříve, nikdo mě ještě u východu nečekal, aby mě doprovodil ke člunu. Zašel jsem však na informace, tam bez nějakého váhání vytočili telefon z rezervace a hned mi pověděli, že mě vyzvednou do půl hodiny. Tak se i stalo, ještě jsem pak musel počkat další půl hodiny, než přijel člun a pak hurá na cestu. Celá cesta člunem trvala cca 2 hodiny. V malém přístavu už na mě čekalo vozítko s pomocníkem, který mě odvezl do hotelu. Cesta to byla rychlá, trvala asi 5 minut.
V hotelu mě přivítal pan majitel. Hned první větou mě trochu odrovnal, protože mi sdělil, že jsem v hotelu jediný host a že mi bezplatně změnil pokoj na lepší s přímým výhledem na oceán. Pokoj jsem dostal ihned, a tak jsem se vydal okamžitě na průzkum ostrova.
Na celém ostrově není jediná asfaltová cesta. Obchody a restaurace mají otevřeno tak, že to musíte prostě během dne zkoušet až se trefíte. Lidé jsou přátelští, komunikativní a není třeba se ničeho obávat. Přeci jen se jedná o lokální ostrov a má některá svá specifika. Většina pláží v obydlené části ostrova je no bikiny tzn. koupání povoleno jen v kraťasech a tričku i pro muže a na ostrově není ani kapka alkoholu. Všechno toto menší nepohodlí nahradí ta všechna nádhera kolem.
Po krátkém průzkumu přilehlého okolí jsem se vydal až na druhou stranu ostrova, kde se nachází sandbank. Můžete jít jak po pláži, tak středem ostrova pod palmami. Ostrov má v nejširším místě 250 m, a tak po celou dobu vidíte na obou stranách Indický oceán. Nikde se neztratíte a po cca 40ceti minutách dorazíte až nakonec ostrova kde uvidíte tu nádheru.
Na celém ostrově bylo asi dalších 20 turistů. Všude je tedy prázdno, můžete si vybírat z mnoha prázdných pláži, kde budete jen sami. To vše, protože v červenci není sezóna. Jediné, co by mohlo překvapit je deštivé počasí. První tři dny žádný déšť nebyl a následující tři dny, s téměř přesným časovým rozvrhem, vždy začalo na cca hodinu až dvě pršet kolem 16:30. Déšť v tropech je úplně jiný než u nás. Takový intenzivní rozprašovač, který osvěží a pročistí vzduch.
Druhý den u večeře jsem se domluvil na první šnorchlovací výlet na žraloky obrovské. Třetí den ráno jsem se dostavil na 8:30 do místního malého přístavu, kde už čekala loď. Na výlet nás jelo dohromady 8. Po hodině a půl jsme dorazili na místo. Jakmile se podařilo žraloka vypátrat naskákali jsme do vody a užívali si nádherného zážitku a splněného snu. Opět se mi dostavil ten pocit neskutečné euforie a klidu při šnorchlování s takto velkými tvory.
Pozorovat divoké tvory ve svém přirozeném prostředí je opravdu k nezaplacení. Jakmile byli všichni již plně vyčerpáni a spokojeni, vypluli jsme zpět na ostrov. Po cestě nás chvíli doprovázeli delfíni a mohli jsme si celý ostrov prohlédnout i z paluby lodě. Zpět na ostrov nás dovezla loď před jednou hodinou odpoledne.
Třetí den večer jsem domluvil druhý šnorchlovací výlet, a to na manty. Sraz byl čtvrtý den ráno na stejném místě jako na žraloky. Tentokráte plavba proběhla menší lodí v počtu pěti účastníků. Manty plavou kolem ostrova, takže netrvalo dlouho a už jsme skákali do vody a pozorovali klidný „let“ těchto nádherných rejnoků. Skoků do vody jsme provedli asi 5 a pokaždé jsme viděli ty nádherná stvoření pod vodou. Návrat z výletu byl kolem jedenácté.
Další dny patřily převážně již k užívání klidu na plážích, slunění a koupání v oceánu, který měl velmi příjemnou teplotu kolem 29°C.
Předposlední den jsem ještě vyrazil na nákupy magnetek, suvenýrů a místních dobrot. Hned v uličce za hotelem je plno obchůdků, prodávající umí krásně anglicky, jsou milí a nápomocní. Mimo sezónu lze dokonce i usmlouvat nižší ceny. Nakonec jsem se vrátil do hotelu s celou taškou věcí. Večer jsem majiteli zaplatil útratu za výlety a potvrdil odjezd z ostrova v 6:30 ráno zpět na letiště. Původní plán byl odjet až odpolední lodí, ale akceptoval jsem radu majitele jet ranní lodí, že by se mohlo stát, že kvůli dešti loď nepojede, jako předchozí den a musel bych na ostrově zůstat až do dalšího dne.
Ráno mě personál hotelu odvezl i s kufrem na člun a před devátou hodinou jsem již vystupoval na letišti. Letadlo mi letělo až před desátou večer, a tak jsem se rozhodl navštívit ještě hlavní město Male. Kufr jsem odložil do úschovny zavazadel a vydal se na převoz do Male. Lístek stál 1 dolar nebo 10 rupií a cesta trvala cca 6 minut. V hlavním městě jsem se zdržel asi 4 hodiny. Podíval jsem se na Tsunami Monument, který připomíná ničivou vlnu cunami z roku 2004.
Určitě doporučuji podívat se na místní rybí trh, a hlavně trh s ovocem. Najde zde plno exotických druhů ovoce včetně mého oblíbeného rambutanu a mangostanu. Ostrov jsem obešel celý a zakončil jsem tím můj týdenní výlet.
Let zpět už byl pohodový, letadlo bylo téměř prázdné a cestoval jsem opět přes Doha.
Na závěr ještě musím zmínit jídlo v hotelu. Snídaně byli na poměry evropských hotelů chudší, ale o to chutnější. Na mangový džus vzpomínám ještě teď. Večeře, to byl hotový požitek pro chuťové pohárky. Kuchař byl neskutečný a jídlo, který připravoval bylo až nadpozemsky skvělé. Doteď vzpomínám na jeho butter chicken a mrazení v zádech, jak to bylo skvělé.
Opravdu se člověk nemusí bát cestovat úplně sám. Do Male létá nespočet leteckých společností. Letiště i celní kontrola jsou krásně přehledné a Maledivy mimo sezónu jsou stejným rájem jako v sezóně a pokud vás nerozhodí občasný večerní déšť, tak vám to Maledivy vrátí daleko větším klidem, pohodu bez lidí a za poloviční ceny.
