Michaela a Karel

Dovolená na lokálních ostrovech není pro každého, je to bez alkoholu, bez večírků, bez luxusu, s nutností podřídit se islámským pravidlům. V našem případě nám však žádná z těchto věcí nechyběla (kupodivu…).  Kdo už někdy byl v nějaké islámské zemi nebo v US, tak to rychleji přijme a neřeší.

Každý ostrov je něčím jiný i místní lidé tam žijí trošku něčím jiným, na každém ostrově je něco hezčího a něco méně hezkého, ale na každém jsme si něco oblíbili. Všude dostatek jídla z kvalitních surovin, pitná voda z PET lahví, čistota ubytování, příjemný personál, místní lidé se k turistům chovají vstřícně. Otravní jsou jen komáři a co ostrovům asi nejvíc ublížilo je uzávěra na více než půl roku (občas myš, krysa a šváb).

Ubytovací zařízení, hlavně ty s větší kapacitou, zatuchly, personál někdy úspěšně a někdy méně úspěšně bojuje s nepříjemným zápachem plísně. Řada obchodů, prodejen a jiných zařízení je stále uzavřena a některé už místní přestavují pro vlastní potřebu. Větší rozestavěné hotely jsou opuštěné. Fotky a videa z ostrovů před Covidem jsou zavádějící a raději se na ně nekoukat, někoho by to mohlo zklamat… Přesto se všude pracuje, opravují se a dokončují menší ubytovací zařízení. Během našeho pobytu jsme potkali pouze turisty z Ruska, Ukrajiny a našince. Internetové připojení je všude mizerné, otevírat jakékoli soubory moc nejde, ale email s velkou trpělivostí nakonec otevřete, jediné co nám všude fungovalo byl WhatsApp včetně fotek – a to úplně stačí, protože jsme na dovolené a nechceme pracovat!  Bankomaty na ostrovech sice fungují, ale rychle jim dojdou bankovky a pak máte smůlu. 

K námi navštíveným ostrovům:

Thoddoo

 Jednoznačně vede nekrásnější čistou turistickou pláží v prostředí palem a upraveného porostu, cestu na turistickou pláž nám zpestřilo sledování zemědělců pracujících na menších políčkách, mají v tom systém a je hezké jak se jim práce daří. Jen velká melounová pole jsou opuštěná. Na tomto ostrově je vidět, že s návratem turistů počítají a uzávěru využili k opravám a úpravám ubytovacích objektů. Tento ostrov vede pracovitými zemědělci a zedníky. Příroda pod hladinou podél pláže už tolik zajímavá není a začíná až u útesů, kde však už začínají spodní proudy a pro nezkušené tu nemusí být bezpečno.

Ubytovaní jsme byli v nedávno dokončené Lagoon Ville, nenáročné čisté ubytování v centru s dostatkem soukromí na zápraží, milým personálem a restaurací ve vedlejší ulici. Šéfkuchař (mladý Rus) byl bezvadný a snažil se nám vařit alespoň trochu evropsky, velké porce, výběr ze dvou variant (i u snídaně). Na závěr jsme ještě objevili surfařskou turistickou pláž na opačné straně ostrova, ale tu jsme pod hladinou prozkoumat nestihli… 

Mathiveri

Příjemný ostrov s krásnou lokální i turistickou pláží, škoda jen, že to není prohozené, protože čistá lokální je přímo před ubytováním s vyhlídkou na sandbank, zatímco vzdálenější turistická je obepnuta opuštěným rozpadajícím se hotelovým komplexem a zarostlé křoví a odpadky se pomalu sunou na pláž. Ale většina slunečníků ještě stojí, po úklidu je pláž čistá a koupání je úžasné. Pláž přechází v nizoučké útesy „rejnočí zátoky“ (přistihli jsme jen jednoho malého…), kde nás uchvátil život pod hladinou. Nádherné ryby všech barev v hloubce 1-2m bez spodních proudů, umožňují pozorovat tu nádheru a při tom třeba i stát u útesů, bezpečné i pro úplné amatéry.

Cestu na turistickou pláž zpestřuje laguna u stadionu s početnou rodinkou malých žraloků (zrovna vyvedli mladé…) hřející se horké vodě přímo u břehu. Ubytovaní jsme byli v Ari Ville, hezky udržované ubytování, kde recepčním, číšníkem, zástupcem manažera, (zkrátka vším) byl úžasný sympatický Ind, který byl šťastný, že někdo přijel a není tam sám. Rychle jsme se spřátelili a nebylo co by nám nesplnil, měl smysl pro humor a celý pobyt nás bavil.

Stravování v místě u recepce formou donášky z nedaleké restaurace, bylo vynikající, opět velké porce, objednávali jsme si luxusně z jídelního lístku restaurace. Místní lidé žijí fotbalem (a dívčí házenou a volejbalem), zrovna tam byl meziostrovní turnaj. Hojně s turisty komunikují, ale je vidět, že v návrat starých časů moc nevěří, na turistické pláži jsme byli celý pobyt sami. Ostrůvek (sandbank) je lépe navštívit romanticky navečer, kdy už není takový žár (nejsou tam slunečníky ani palmy) a kdy se už v centrálním křoví nekonají polední pikniky místních ostrovanů přijíždějících z okolních ostrovů na lodích. Na ostrůvek je potřeba 50m přeplavat i při odlivu (proud tam vyhloubil příkop), ale je to bezpečné, proud je slabý.  

Ukulhas

Ostrov s největší turistickou pláží přímo před ubytováním, vstup do mělkého moře trochu znepříjemňuje množství úlomků korálů. Pláž je čistá se slunečníky a palmami s dostatkem lehátek. Čím nás, ale tento ostrov nejvíce uchvátil jsme našli pod hladinou. Asi 50m od břehu končí nudná mělčina a začínají úžasné korálové útesy všech barev s nádhernými hejny pestrobarevných ryb v hloubce 1-2metry, která se náhle láme a padá do nekonečné hlubiny „želví zátoka“. A právě na okraji tohoto zlomu je života nejvíce, potkali jsme dva žraloky 1-1,5m velké, velkou želvu nebo asi metrového rejnoka a různé větší ryby. Ale chce to vyrazit dopoledne, kdy je ryb nejvíce a moře není zkalené vlnami.

Ubytovaní jsme byli v hotelu WestSands, kde bylo v provozu pouze horní třetí patro (tomuto hotelu vlhkost a uzávěra ublížily nejvíce). Stravování v zahrádce hotelu z hotelové kuchyně opět velmi dobré a velké porce. Obchody dobře zásobené, ceny různé, ale nepřekračují ceny u nás, podobně restaurace a kavárny.

Hulhumale 

Neplánovaná návštěva letištního ostrova, byla příjemnou změnou na závěr. Tady už žádné prašné písčité cesty s kalužemi, zde všude asfalt, vysoké domy, automobily, oblečení, zkrátka velkoměsto s tisíci skůtry a dokonce i dospělými motocykly. Pláž pouze lokální, takže bez možnosti opalování a koupání jen v oděvu, hloubka do 1metru i 50m od břehu s úlomky korálů (už jsme rozmazlení). Pláž lemována turisty všech barev, všichni v dobré náladě, kavárny u pláže naplněné. 

Ubytovaní jsme byli v hotelu Three Inn nedaleko pláže a nepoznali bychom, že měl taky uzávěru, zkrátka voněl… Stravování v hotelu u recepce z místní kuchyně, jídlo opět velmi dobré, ale porce střízlivé a kdo podcenil objednání, musel se dojíst jinde – a to nebyl problém při tolika lákavým dobrůtkám v občerstveních a restauracích podél pláže…  (ceny opět velmi příjemné).  Procházka městem zajímavá, prošli jsme i průmyslovou část u letiště hydroplánů, mešity, obchodní dům, skatepark, našel jsem i mototechnu prodávající motocykly.  

Zprvu jsem nechápal, proč se movitější maledivčané stěhují do Malé, ale nyní chápu jejich pocit úniku z venkova do civilizace. To my evropané to máme naopak, prcháme z civilizace a užíváme si jejich „venkov“… 

Michaela a Karel

Fotogalerie

Přečtěte si i další recenze pobytů na Maledivách.